8 her pro unavené nožičky

Každý měsíc je dobrý na nějaký zajímavý výlet. Ať je ovšem výlet sebevíc atraktivní, může se stát, že dítěti nečekaně dojdou síly. Bolí ho nožičky, má hlad, fňuká, vše je prostě špatně. Zapeklitá situace. A k tomu všemu nás ještě třeba tlačí čas a termín odjezdu vlaku. Víte jaké je řešení? Zcela jiné než odpočinek. Správná motivace dokáže zázraky. I když můžeme být unavení i my rodiče, zvýšení aktivity nám pomůže stihnout termín odjezdu vlaku. A jak na to? Můžete zkusit třeba tyto naše oblíbené hry.

1. Být velkým atletickým sportovcem

Posbíráme šišky a jeden vyvolený vždy hodí šišku co nejdál na cestu před sebou. Ostatní se ji snaží co nejrychleji doběhnout. Z tohoto dopadu pak háže další člen výpravy. A tak neustále dokola. Můžete šišky změnit za hod oštěpem. Vždy se nějaký pořádný klacek najde. Pokud hodně spěcháte, může házet jenom tatínek. Ten je určitě jistotou pro dlouhatánské hody.

2. Podlézaná nebo přeskakovaná

Obyčejnou chůzi můžeme zpestřit tím, že vždy jeden předběhne výpravu, schoulí se na bobek a ostatní ho musí přeskočit. Nebo může udělat stoj rozkročmo a ostatní ho musí podlézt. Zpestřit můžete chůzi i tím, že se jednotlivci postaví ve větších odstupech za sebou a poslední musí vždy slalomovitě proběhnout a zase se zastavit a čekat až na něj dojde řada.

3. Pamlsky pomůžou

Můžou to být oříšky, kousky čokolády, jablíčka nebo klidně malí gumoví medvídci. Jeden dospělák z výpravy jde napřed a po cestě klade na pařezy a větve záchytné inspirační body. Tato inspirace dětské nožičky vždy zrychlí. Musí být přece první, kdo najde místečko s pamlsky.

4. Hra na schovávanou

Dospělý, nebo i děti, běží napřed a musí se někde schovat. Je dobré vymezit vzdálenost, kde se schová. Třeba 5 metrů od cestičky. Ostatní se otočí zády ke směru, chviličku počkají a pak běží a hledají. Ta obrovská radost dětí, když je přejdete a nenajdete… Budou se chtít schovávat zase a po cestičce poběží k další skrýši.

Foto: Markéta Navrátilová, my shadows.net

5. Klíště to jistí

Někdy jsou děti ale opravdu unavené. A my rodiče dobře víme, že jsme neměli dostatek jídla, cesta byla delší, než jsme předpokládali… Co se dá dělat. Hoďte dítě na záda, musí se ukotvit jako klíště a vy ho poponesete do předem určené vzdálenosti. Pak půjde zase po svých do určené vzdálenosti a tak se párkrát hra na klíště zopakuje.

6. Zajímavá chůze

Každý z výletníků si vymyslí nějakou bláznivou chůzi a tou musí kousek jít. Cval stranou, chodit jenom po patách, po špičkách… A nenápadně přidáváme na rychlosti!

7. Indiánský běh

Důležité je vymezit si přesně místo “od – do”: třeba “od toho spadlého stromu k tomu pařezu”. A tuto vzdálenost musíte překonat co nejrychleji. Pak klidná chůze a za chvilku se zrychlení na vymezenou trať opakuje.

8. Být velitelem a jít první pomáhá

Pokud bolí nožičky, je poslední místo ve skupině vždy jisté. To je úplně demotivující. Ale být vůdcem celé výpravy? Neuvěřitelně motivující. Velitel má zodpovědnost. Musí být první, kdo najde zelenou značku, která ukazuje směr. Dopřejte dítěti tento pocit důležitosti. A samozřejmě ho dostatečně obdivujte, že na roli „být velitelem“ už je opravdu dostatečně šikovný a velký. Může vyběhnout na horizont a jako první uvidí, jak daleko je vesnice s vlakovou zastávkou.

Ať jsou všechny vaše výlety nezapomenutelné.

Štěpánka Štrougalová a tým Juklíku

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*