Jakmile se na nás začne batole zubit, nastává ten správný čas objednat ho do stomatologické ordinace. A právě tehdy můžete ovlivnit, zda se z návštěv u zubaře stane obávaný strašák, anebo pohodová záležitost, která se dá úplně v klidu zvládnout.

Strach ze zubařského křesla máme my, dospěláci, bohužel zakódovaný v sobě. Je to celkem logické, pochází totiž z doby, kdy zubařské ordinace fungovaly opravdu jinak, než jsme dnes zvyklí. Vzpomíná si snad někdo ze starších ročníků, že by mu lékař před vrtáním zubu nabídl injekci proti bolesti? Ale i zubařské nástroje a celý interiér působily přinejmenším nepřívětivě. Dnes je naštěstí všechno jinak, proto je zbytečné přenášet podobné pocity na děti.

Tipy do zubní ordinace

1. Empatický lékař

Pečlivě vybírejte stomatologickou ordinaci i samotného zubaře, který musí být nejen skvělý odborník, ale měl by mít i dost přirozené empatie, aby dokázal přátelsky komunikovat s dětmi a získal si jejich důvěru.

2. Čas na seznámení

Lékař by měl být ochotný věnovat malému klientovi dostatek času. „Vždy mi byla automaticky nabídnuta od pana doktora na preventivní dětskou kontrolu delší doba. A to proto, aby si mohl s dítětem popovídat, zjistit, jak se má, co ho baví… Jejich konverzace trvala třeba jen 10 minut, ale během té doby dítě překonalo nejistotu, jeho důvěra vzrostla, a mně i lékaři bylo jasné, že nám těch pár minut společné konverzace ušetřilo zbytečné dohadování, zda dítě pusu otevře, či nikoliv,“ vzpomíná Štěpánka Štrougalová.

3. V bezpečí na klíně

„Když byly děti malé, byla jsem vždy s lékařem domluvena, že dítě bude sedět na zubařském křesle u mě na klíně. S touto domluvou nebyl žádný problém a praktikovali jsme to tak u všech dětí v celém předškolním věku. Nakonec si i děti řekly, že vše zvládnou samy a stačí, když je budu držet za ruku nebo jen budu přítomna v ordinaci,“ vypráví čtyřnásobná maminka.

4. Diplomacie v ordinaci

Věřte sobě a svému dítěti. Pokud jste zvyklé se svým dítětem na určitý komunikační kanál, který funguje, držte se ho! Pokud cítíte, že dítě je nejisté a vidíte, že sestřičce i lékaři dochází trpělivost, řekněte: „Omlouvám se, můžete nám dát pár minutek? Já jenom dítěti vysvětlím, co a jak se bude dít, a věřím, že pak už bude spolupracovat. My to máme možná trošku jinak, ale věřte, že nám to bude fungovat.“ A vždy máte ještě možnost poprosit o nový termín. Do té doby můžete v klidu domova dítěti vysvětlit, co a jak se bude příště dít, co mu zákrok přinese. Že už se v noci nebude budit bolestí, že bude moc pít chladné pití a zoubek mu nebude trnout.

5. Jednejte s dítětem na rovinu

„Pokud někdy došlo k situaci, kdy bylo zapotřebí udělat nějaký běžný zubařský zákrok – malinký kaz, vrtání, rentgen…, vždy jsme s panem doktorem velmi poctivě věnovali čas jeho vysvětlení. Opravdu dítěti nikdy nelžete. Ukažte mu, co a jak se bude dělat, vysvětlete, proč odcházíte, kdy to možná trošku štípne, ukažte na zubním modelu, co se bude s bolavým zoubkem dělat, nebo si celou situaci nakreslete … Otevřenost se mi vždy vyplatila. Pokud dítě projeví strach, ujistím ho v tom, že je to v pořádku, že i rodiče se někdy bojí a nemají příjemný pocit. A že se spolu naučíte, jak strach překonat,“ doporučuje Štěpánka Štrougalová.

6. Plyšáka s sebou!

Dovolte dítěti, aby si s sebou do ordinace vzalo svoji oblíbenou hračku. „Většinou s námi do ordinaci cupital i oblíbený plyšák. Seděl na křesle a koukal, jak je dítě šikovné. Nebo byl u dítěte přímo na klíně a stal se tak velkým pomocníkem a parťákem,“ vzpomíná Štěpánka Štrougalová.

7. Zasloužená odměna

Není nic špatného spojit s návštěvou zubaře i něco hezkého „po“. Třeba zaběhnout do parku na hřiště, sednout si v cukrárně na zmrzlinu, nebo si společně dopřát nějakou jinou drobnou radost. Zkrátka udělat si z návštěvy u zubaře milý rituál.

Tipy na doma

1. Zábavné čištění

Od nejmenšího věku, kdy dítě začne své zoubky vnímat, mu připomínejte, jak je důležité se o ně dobře starat. Vůbec nikdy nepřipusťte myšlenku, že čištění zubů je otrava. Stejně tak jako večerní koupání je jedna velká zábava, tak i čištění zubů se dá k zábavě připojit. Spolupracujte s dítětem. Můžete si čistit zuby ve stejnou dobu s dítětem, můžete společně při čištění zubů tancovat nebo si naopak sednout na zem do tureckého sedu či do prázdné vany.

2. Hodiny i zrcátko

Správný časový interval, který by dítě mělo čištění zubů věnovat, lze dobře odměřit pomocí malých přesýpacích hodin, které se pro tento účel prodávají v drogeriích a lékárnách. Nejsou nijak drahé, v koupelně nezaberou místo a pro děti představují další zábavný moment.
Obrovskou službu udělá i stojící kosmetické zrcátko, hlavně jeho zvětšovací strana. Díky němu si děti při čištění vidí do všech zákoutí úst.

3. Kartáček, nebo krokodýl?

Udělejte si čas a vezměte dítě do drogerie, nebo ještě lépe do specializovaného obchodu, ať si vybere kartáček samo. Výběr je obrovský, zubní kartáčky jsou různě barevné, štětinky duhové, mezizubní kartáčky bývají ve tvaru různých zvířátek. Na vás je jen, abyste korigovali, aby byl kartáček opravdu kvalitní a přitom ne zbytečně drahý. Jestli bude mít podobu krokodýla nebo kočičky, to už nechte na děcku samotném.

4. Pasta nesmí pálit!

I když zubní pasta není pro vlastní čištění až tak důležitá, její výběr také nepodceňte. Pasta by měla dětem aspoň trochu „chutnat“, pálivá chuť by je zbytečně odradila.
Děti bavilo si barevně všechny kartáčky sladit i s kelímkem a poctivě se o ně starat a vyměňovat.

5. Hra na zubaře

Blížící se návštěvu stomatologické ordinace můžete dětem přiblížit a připodobnit i hrou na zubaře. V čem spočívá? Dítě například představuje hodného pana doktora. Půjčí si na sebe tátovu dlouhou bílou košili, vyrobí si roušku z obyčejného šátku, baterka poslouží k posvícení si i na ty zoubky schované úplně vzadu… A už přichází první pacient – což jste třeba vy, anebo všichni ti plyšoví žraloci a krokodýli. Vzájemně si můžete jemňounce lžičkou ťukat do vlastních zubů, učit dítě otvírat pusu a pyšnit se zdravými zoubky.

… a jeden tip navíc: Povolená audience

Jestliže je to jen trochu možné, vezměte (po dohodě s lékařem) dítě s sebou do ordinace, pokud jdete sami na preventivní prohlídku, a dovolte mu, aby se dívalo na vaše vyšetření. Pokud vycítí přátelskou atmosféru a pohodu, bude zubaře považovat za kamaráda, i když bude mít oblečený bílý plášť, a nebude pak mít obavy nechat se od lékaře ošetřit.

Štěpánka Štrougalová a tým Juklíku