Jsem výborný řidič! Moje nejsložitější dopravní situace nastala, když jsem dobrých třicet vteřin stála na červenou a dívajíc se do zpětného zrcátka si říkala:
Copak mě nevidí?
On nezastaví, on fakt nezastaví…
Nezastavil.

Stihla jsem jenom sundat nohu z brzdy a brumlat, ať to dobře dopadne. Vylezla jsem z auta, klepala jsem se, plakala, chlap nebyl schopen ničeho.
Vlastně se vůbec nic nestalo. Jenom můj veterán Mini Moris byl trošku menší. No já vím, při jeho velikosti se ani moc zmenšit nedá. Zvládla jsem zavolat policii. I když museli slyšet pouze vzlykající ženskou, která jim diktuje adresu srážky, byli moc hodní.
Pak jsem si říkala, že je nejvyšší čas dojít naproti do restaurace na Becherovku. Děkuji personálu, který mě vyhodil se slovy: „Přijďte, až přijedou a dají vám dýchnout. Domů stejně s tím svým ještě zmenšeným pidiautíčkem už nepojedete.“

Ale to není důvod proč vám píšu tyto řádky.
Ten je úplně jiný. Bude o mé černé můře.
A tou jsou děti a kočárky na silnici.

Naučila jsem se, že když jedu kolem školy, školky, či dětského hřiště, mám zvýšenou pozornost a koukám se pod zaparkovaná auta, zda tam nejsou dětské nožky. Malé děti nejsou totiž ještě přes auto vidět a jejich rychlé kroky dokáží vyděsit každého řidiče. Tuto problémovou oblast mám zmáknutou.

1. Pořiďte dětem odrazky a baterky – tma je největší nepřítel

Mým strašákem jsou děti a tma. Jezdím často autem za tmy. Ono ani není divu, když v zimě je tma už kolem čtvrté hodiny odpoledne. Děti putují z kroužku na kroužek a většinou už nemají aktovky, ale obyčejné tašky.
A všimli jste si někdy, že vlastně skoro všechny děti nosí tmavé bundy? A k tomu tmavé jeansy? A slečny mají krásné slušivé kabátky. A ty jsou od toho aby dělaly parádu. Na ně se odrazky nehodí.

Pokud děti mají ještě aktovky, které mají odrazky, to je hej. Ale tašky, které se nosí na odpolední kroužky už těmito odrazkami nedisponují. A když je tma, a třeba ještě trošku mrholí, vidět ty děti zrovna moc dobře nejsou.
A proto: Rodiče, kupte dětem odrazky a různé klíčenky, které se dají připnout na tašky a mají také odrazový efekt. Dětem, které se pohybují od autobusu nebo vlaku po neosvětlených okreskách, pořiďte a zkontrolujte funkčnost baterky. Bude to příjemné jak pro ně, tak pro nás, řidiče.
A co vám budu povídat. Nejlepší by bylo, kdyby se děti po vesnických okrskách pohybovaly ve vestách. To pak opravdu nejsou k přehlédnutí. Už se to naučila spousta lidí, co chodí večer venčit pejsky. Díky za to, že jste vidět!

2. Nástrahy obrovských parkovišť

Jsme zhýčkaní všemi možnými pípacími blatníky, které oznamují pohyb za vozidlem. Ale pokud se dítěti třeba zakutálí balonek a skloní se pro něj, čidla ho nemusí zaregistrovat. A ve zpětném zrcátku dítě určitě neuvidíme. Buďme s malými dětmi na parkovištích proto opravdu více než pozorní.

3. Čůrání na dálnici je SKUTEČNĚ nebezpečné

Pokud cestujete s malými dětmi, je jasné, že věta „maminko, chci čůrat“ znamená teď hned. Ne až bude benzinová pumpa či odpočívadlo.
Pokud jste nuceni zastavit v odstavném pruhu, nikdy nenechte vystupovat dítě do vozovky, ale vždy dveřmi, které jdou do krajnice. A pokud máte ještě jedno dítě v autě, tak vůz raději zamkněte, ať za vámi sourozenec nevyběhne. Dětem může i chvilka připadat dlouhá a bude chtít zkontrolovat, co se děje.

4. S kočárkem bezpečně na přechodu

A ještě jedna drobnost pro maminky, tatínky, babičky, dědečky, chůvy…, zkrátka pro všechny, kdo jezdí s kočárkem. Věřím, že toho drobečka v kočárku opravdu milujete. Prosím, nestrkejte ho v kočárku do vozovky jako prvního, a to ani na přechodech!
Napadlo vás někdy, jak je to nebezpečné? A stačí tak málo. Ten, kdo veze kočárek, si stoupne jako první, zkontroluje možnost přejití vozovky, zatáhne za korbu kočáru a bezpečně přejde na druhou stranu. Možná složité na vysvětlování, ale fotka jasně ukáže…

Štěpánka Štrougalová a tým Juklíku